Vážení, uplynul rok od té chvíle, co jsme odeslali za salesiánskou komunitu kolem ostravského Boska ZÁVĚREČNÉ TEXTY K SYNODÁLNÍMU PROCESU:
● Závěry ke všem 10 tématům a k vlastnímu 11. tématu (komunita)
● Dodatky k dotazníku (komunita)
● Přehršle poznámek k synodě o synodalitě v církvi, které mi už delší dobu leží na srdci, a proto je nabízím k synodálnímu procesu (Jiří Veselý)
DIECÉZNÍ ČÁST:
Na jaře 2022 ze „skupinkových“ příspěvků vznikaly Zprávy z jednotlivých diecézí.
Např. zpráva z Ostravy (14.5.2022) tamtéž nebo Synodální proces v ostravsko-opavské diecézi. – PŘÍLOHA
NÁRODNÍ ČÁST:
V létě 2022 pak na Velehradě (6.7.2022) byla vypracována Národní syntéza. – PŘÍLOHA
EVROPSKÁ ČÁST:
Ve dnech 5.-12.2.2023 (resp. 5.-9.) v Praze proběhla kontinentální fáze synody.
Na podzim 2022 připravilo 33 redaktorů podklady pro Synodu Evropskou (24.10.2022).
■ Pracovní dokument pro kontinentální etapu (DKE) se jmenuje „Rozšiř prostor svého stanu“. Jedná se o velmi hutný a obsahově bohatý dokument, v němž se opakovaně projevuje jedna základní zkušenost: mnoho lidí, kteří upřímně věří v Boha, se v církvi necítí doma; a mnoho lidí, kteří hledají Boha a touží po společenství víry, nemá zájem do církve vstoupit. Právě tuto zkušenost autoři dokumentu symbolicky vyjádřili citátem z proroka Izaiáše, kde Bůh ujišťuje svůj lid, že ho ochrání a rozmnoží. Proto ho vyzývá, aby rozšířil prostor svého stanu. (Iz 54,2) – PŘÍLOHA
■ Salesián P. Michael Martinek k tomu dodává: Když spojím tento úhel pohledu se zkušeností salesiána, najdu hned několik skupin lidí, kteří se můžou cítit ne zcela přijati v církevním prostředí:
– Děti a mladí lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí: často navštěvují naše střediska, ale jen výjimečně se nám daří zapojit je i do společenství víry.
– Romové: v některých střediscích tvoří podstatnou část našich klientů, ve farnostech nás často žádají o křty a pohřby, ale pochopit jejich duchovní prožívání a začlenit je do života církve se nám nedaří.
– Mladí žijící jako partneři bez církevního sňatku: mnozí kvůli tomu prožívají krizi svědomí, přestávají přijímat svátosti, opouštějí křesťanské společenství (biskup T. Holub: synoda o mládeži 2018).
– Mladí lidé, zvl. studenti, kteří se nemohou ztotožnit s některými církevními zvyklostmi, požadavky či dogmaty (např. zpověď, celibát, některé zásady sexuální morálky, kanonické manželské právo, mariánská dogmata); zároveň by chtěli zůstat katolíky, ale je pro ně v církvi dostatek prostoru?
– Gayové, lesby: mnozí prožívají v církvi velké nepochopení, často přímo vyloučení; proto se ke své orientaci raději nehlásí a svůj případný partnerský život před církevním společenstvím tají.
Ve dnech 5.-12.2.2023 (resp. 5.-9.) v Praze proběhla kontinentální fáze synody.
■ Nejprve měl do společného setkání prof. Tomáš Halík duchovní úvod. – PŘÍLOHA
■ Rozhovor o tom s T.Halíkem nabízí Radio Proglas.
■ O průběhu setkání hovoří také P. Martin Jílek, misionář v Bulharsku (nečekaně zemřel 19.2.2023).
■ V prezentacích 39 biskupských konferencí zazněl také Příspěvek českých delegátů. – PŘÍLOHA
■ Slavení Eucharistie (8.2.2023) předsedal generální sekretář synody kard. Mario Grech: ČT2.
■ Zde najdete text jeho promluvy. – PŘÍLOHA
■ O průběhu evropského setkání píše také účastník „on-line (na dálku)“ P. Michael Martinek SDB na svých webových stránkách „Očima křesťana“.
■ V noci z 8. na 9.2.2023 redakční výbor předložil shromáždění návrh finálního dokumentu, který nebyl předem připravován, ale vznikal postupně až v průběhu setkání. Jedná o dokument „prozatímní“, který ještě bude předmětem několika změn a bude redakční upraven. Následně se rozešle všem účastníkům k případné další revizi, a až poté se předá generálnímu sekretariátu Synody: Dokument z 1. části Evropského setkání. – PŘÍLOHA
■ Závěru kontinentálního setkání (10.-11.2.2023) se účastnili už jen předsedové evropských biskupských konferencí a vytvořili Dokument z 2. části Evropského setkání. – PŘÍLOHA
P. Michael Martinek říká, že „přes různost jsme v rámci živých diskusí našli shodu v několika zásadních věcech: Pro jednání CELOSVĚTOVÉ SYNODY navrhujeme v závěrečném dokumentu tato témata:
1. prohloubit teologii synodality a důsledně ji zavádět do praxe; prozkoumat podoby synodálního výkonu autority; zabývat se vztahem mezi laiky a klérem v perspektivě cele služebné církve; podporovat formaci veškerého Božího lidu k synodalitě;
2. decentralizovat církev: rozlišit, která rozhodnutí přísluší které úrovni, od místní po všeobecnou;
3. přijmout konkrétní a odvážná rozhodnutí o úloze žen v církvi a o jejich větším zapojení na všech úrovních, a to včetně rozhodovacích procesů;
4. zabývat se napětím kolem liturgie: nově pochopit eucharistii jako zdroj společenství;
5. překlenout propast mezi vírou a kulturou, aby se evangelium znovu spojilo s cítěním lidí: hledat společný jazyk; jít s lidmi, a ne o nich nebo k nim jen mluvit; naslouchat volání chudých i volání země, a zejména zoufalému volání obětí války a všech forem násilí.“
Více ZDE: Evropská synoda – znamení naděje.
Na závěr této části se chceme podělit ještě o něco z našich novodobých salesiánských dějin – možná „slůvko na dobrou noc“ nebo (kéž by): „slůvko na dobrý den“. Michael Martinek jej uvádí: „V roce 1998 jsme ve Fryštáku založili skupinu s názvem STAROST A NADĚJE, v níž jsme uvažovali o reformě církve. Ten příběh je zajímavý v souvislosti se současným synodním procesem. Jelikož ho málokdo zná, chci vám ho připomenout. V úvodu nabízím vysvětlující text, který jsem napsal roku 2002, pak následuje plné znění Listu pastýřům“: STAROST A NADĚJE – List pastýřům. – PŘÍLOHA
A co my kolem ostravského Boska?
PŘÍLOHY:
(1.3.2023)