I. Období před rokem 1950

– slavnost svěcení základního kamene 17. 6. 1934

Velkou zásluhu na postavení prvního „vlastního“ domu v naší vlasti má Štěpán Trochta. Dne 17. června 1934 se konala slavnost svěcení základního kamene. Stavba v té době již byla rozestavěna a téměř před dokončením. Již 7. listopadu 1934 byla budova zkolaudována a v prosinci mohla být uvedena do provozu. Prvním ředitelem byl jmenován don Ignác Stuchlý.

– stavba kostela sv. Josefa (posvěcen 1937)

Základní kámen posvětil 6. června 1936 také olomoucký arcibiskup Leopold Prečan. V létě postavili pracovníci Vítkovických železáren se zřetelem na poddolované území unikátní ocelovou konstrukci a v tomtéž roce byly dokončeny zednické práce. V r. 1937 byl dobudován interiér a stavba byla zkolaudována. Benedikce kostela sv. Josefa byla provedena Donem Stuchlým na svátek Neposkvrněného Početí Panny Marie 8. prosince 1937, přesně tři roky po otevření ostravského ústavu.

– část domu byla obydlena salesiánskými kleriky (studentát)

Do Ostravy se z Fryštáku nastěhovali klerici a obsadili značnou část novostavby. Začali také budovat oratoř. Dům se naplňoval chlapci a za asistence salesiánů se začalo rozvíjet ostravské salesiánské dílo.

– postupné budování oratoře

Salesiáni otevřeli hernu, nakoupili nejrůznější hry, začali budovat hřiště, hráli divadlo. Už v prvním roce procházelo salesiánským ústavem „Don Bosko“ na 300 ostravských chlapců. Zavedla se registrace oratoriánů a každý chlapec obdržel průkazku. Evidovala se také docházka a větší hoši se mohli zapsat do kroužků. Brzy jich bylo ustaveno na šedesát.

– za války

Za války od května 1942 byla velká část našeho domu (internát) používána nemocnicí na Fifejdách. Dům ani kostel v únoru a březnu 1945 při bombardování Ostravy přímo zasaženy nebyly. Byly však značně poškozeny dveře a většina oken rozbita. V roce 1945 v květnu dům obsadili Rusové a odstěhovali se až v červenci 1945. Po válce se s nadšením obnovovala činnost v domě.

II. Období 1950–1989

– zábor salesiánského ústavu a internace salesiánů (1950)

Po uchopení moci komunisty v roce 1948 byly stále větší obtíže. V dubnu 1950 byli  všichni salesiáni odvezeni do internace. Dům převzali vojáci a udělali si z něho posádkovou správu.

– rozptýlení salesiánů v padesátých letech

V 50. letech byli někteří salesiáni uvězněni, někteří byli ponecháni v internačních klášterech a mladší byli odvedeni na vojnu k tak zvaným pomocným technickým praporům (PTP). V Ostravě v padesátých letech v salesiánské činnosti pokračovali starší oratoriáni. Po propuštění salesiánů z internace, z PTP a z vězení se vytvořily malé komunity, které pracovaly dále mezi mládeží.

– zábor kostela (1973)

Kostel sv. Josefa sloužil svému účelu až do roku 1973, kdy z něj vojáci udělali tělocvičnu, sklady a vojenský archiv. Záborem kostela v roce 1973 se mnohé aktivity laiků ze společenství kolem Don Boska přesunuly do okolních farností.

III. Období od roku 1990

– navrácení kostela v r. 1990

Již v roce 1990 se podařilo získat zpět kostel ve velmi zdevastovaném stavu. 8.12. 1990 byl kostel slavnostně otevřen. Nejsme farností, ale kostel je rektorátní spadající do farnosti Moravská Ostrava u katedrály Božského Spasitele. Po postavení několika nových ostravských kostelů, které „odčerpaly“ věřící z našeho kostela, do něj v současnosti směřují:  lidé z okolí, příznivci salesiánského díla,   věřící využívající jeho dopravní dostupnost a vytápění a Romové (čtvrteční bohoslužba pro děti, křty dětí, jejichž rodiče chodily do oratoře…).

Specifikem jsou pondělní studentské bohoslužby a pravidelná zpovědní služba (každý pátek dopoledne i odpoledne) pro věřící ze širokého okolí.

– postupné navrácení salesiánského ústavu (1991–1995)

Více problémů bylo s navracením salesiánského ústavu. Ten vojáci opouštěli velmi pomalu a jen po částech, takže jejich úplný odchod se vlekl od roku 1991 až do roku 1995.

– postupné rozvíjení činnosti oratoře – Salesiánského střediska volného času Don Bosco

Od roku 1990 až do dnešní doby se postupně rozvíjela činnost střediska mládeže převážně v oblasti volného času. Velká pozornost se věnovala a stále věnuje romským dětem a mládeži.

Středisko mládeže je ministerstvem školství zařazeno mezi školská zařízení a každoročně od školského úřadu obdržíme dotaci na mzdy a energii.

Středisko prošlo vývojem: dříve se kladl důraz na pravidelné zájmové aktivity a prázdninové a víkendové akce, později se důraz přesunul na „volnou oratoř“ a klub včetně rozvíjení sociální práce, v posledním období je těžiště v pravidelné pedagogické práci (doučování a pravidelné zájmové aktivity), pastoraci (katecheze a příprava na svátosti) a snaha o pravidelnou přítomnost v některých romských lokalitách (i prostřednictvím karavanu).

V roce 2012 se podařilo dokončit výstavbu hřiště z Evropských fondů, oplocení a obnovu fasády.

– internát pro středoškoláky a učně (1997) – kolej pro vysokoškoláky (od 2001)

V roce 1997 byla dokončena rekonstrukce celého domu. V tomto roce byl také zřízen malý internát pro středoškoláky a učně. Jeho kapacita činí 40 míst. Býval každoročně využit z menší poloviny a z toho byl větší počet vysokoškoláků. Byl ministerstvem školství zařazen mezi školská zařízení, což vyneslo malou finanční dotaci. Kvůli nedostatečnému počtu středoškoláků byl od 1. 9. 2001 vyřazen ze školských zařízení.

V současnosti je Domov Don Bosco jedním z klubů občanského sdružení. Salesiánské kluby mládeže slouží pro ubytování zejména věřících studentů starších 18 let (vysokoškoláci a studenti konzervatoře).

Další články k dějinám ostravského salesiánského díla:

Stručné dějiny ostravského domu sepsane P. Josefem Topinkou

Historie z brožury z roku 1997