V pátek jsme přijeli na Starou Vodu u Bruntálu. Ubytovali jsme se, najedli a šli spát. V sobotu jsme se prošli kolem chalupy, hráli prima deskovky a den zakončili mší svatou v Bruntále.

Přírodní překvapení

Nedávno mě přátelé pozvali na vycházku. Z Hukvald na Tichavskou kaskádu. Mám ve zvyku se připravit a něco si přečíst o místě, které navštívím. Tentokrát jsem se však měl nechat překvapit a tak jsem skutečně o tom místě nic nevyhledával.

Na Boží hod velikonoční v našem kostele žehnáme přinesené pokrmy.

Slavnostní sobotní večer Zmrtvýchvstání jsme společně začínali na našem dvoře u žehnání ohně a přípravou velikonoční svíce.

Po zapálení svíce jsme se průvodem vydali do kostela kde jsme si i my ostatní toto světlo Kristovo společně předávali. Naši ministranti vše dobře zvládali a tak jsme celou liturgii zvládli v dobrém čase. Děkujeme všem, kteří se na přípravě podíleli a přispěli tak ke slavnostnějšímu prožití největších svátků v roce. Po skončení jsme ještě měli možnost si osobně popřát a malinko se občerstvit.

Zapsal P. Stanislav a nafotil Lukáš Volný

Velikonoční ponoření je pokristění

Už je to evergreen: bude se křtít nová kniha, cédéčko, hasičská stříkačka… Stejně jako, že Jan Křtitel křtil u Jordánu. Jan Baptista nekřtil, ale ponořoval, nebyl Křtitel, ale Ponořovatel. Ježíš také nevybízel ke křtění, ale k ponořování: do Otce, Syna a Ducha svatého, do jejich jména, do jejich vztahu, do jejich lásky. A jestli dnes onomu křesťanskému ponořování říkáme pokřtění, pak je to „jen“ výklad onoho symbolického ponoření. Totiž: ponoření do Krista.

V sobotu 1. dubna (pozor, není to apríl) přišli všichni v 15 hodin na začátek programu, kterým byla křížová cesta v kostele. Pak byla svačinka a hry.