Články
Poprvé ve škole, poprvé zamilovaní, poprvé uvítání nového života, poprvé… Některá „poprvé“ zevšedněla, některá zůstala jako drahokam, který v čase získává na vzácnosti. A poprvé u dětí? – Je spíš v budoucnosti: Jaké to bude? Zvládnu to? Těším se, jsem zvědavý, přál bych si…
(Pokračování textu…)
Dne 28. května se uskutečnil na ubytovně Hulvácká Den dětí. Přálo nám krásné počasí a před ubytovnou to opravdu ožilo. Pedagogové z Don Boska připravili pro děti patnáct různých stanovišť, kde si mohly vyzkoušet své dovednosti. Po zvládnutí úkolů čekala na účastníky sladká odměna, věcné ceny a skákací hrad.
(Pokračování textu…)
Předvolební háček
Tentokrát se ke mně vůbec nedostala obligátní výzva našich biskupů k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu. Ne, že bych měl ve zvyku čekat, až shora přiletí návod na život. Ne, že bych k volbám přistupoval pasivně nebo dokonce lhostejně (viz Výzva). Ale tentokrát jsem v oznámeních na konci bohoslužby osobní povzbuzení k dobré volbě úplně vynechal – snad proto, že jsem nebyl úplně fit.
(Pokračování textu…)
Tentokrát měla možnost vyrazit na společnou pouť celá pospolitost ostravského Boska. Před měsícem to bylo hodně daleko směr severozápad, tentokrát to bylo „za rohem“ směr jihovýchod. Minule místo posledního působení a úmrtí Štěpána Trochty, dnes místo jeho narození a dospívání.
(Pokračování textu…)
Druhý bodovací turnaj ve stolním tenise se uskutečnil u nás v Ostravě.
(Pokračování textu…)
Opět se blíží „slavné májové dny“
Šeříky rozkvetly (letos o dost dřív). A já si nemohu nevybavit jimi ozdobené tanky Rudé armády (samozřejmě na obrázcích). Nebo vlaječky v oknech, nad kterými dozoroval pouliční estébák. Anebo tribuny, před kterými jsme mnozí museli pochodovat s mávátky, volajíc: „Ať žije 1. máj“ nebo i něco horšího.
(Pokračování textu…)
Vyrazili jsme po stopách Štěpána Trochty, který stavěl dům ostravského Boska před 90 lety, směr severozápad (trochu i po stopách ostravských salesiánů).
(Pokračování textu…)
Svatý týden v kostce
Stoupal jsem křížovou cestou na Uhlířský vrch nad Bruntálem v Sudetech. Běželo mi před očima náckovství přežívající až do dnes. Představoval jsem si vyhánění lidí spjatých s místem, děje se tak i dnes. Vybavil jsem si praktiky komunistů a estébáků, které mnozí oprašují i v dnešní době. Pak jsem pozoroval jedno zastavení za druhým od řezbáře Františka Nedomlela: plastiky z různých druhů dřev, které se vyskytují v Nízkém Jeseníku, na podstavcích z různých druhů hornin z okolí. A přemítal jsem, čeho všeho – zrůdného či krásného – jsem schopen i já. Květnou nedělí jsem vstoupil do Svatého týdne. Jaké budou mé letošní Velikonoce?
(Pokračování textu…)