Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno. Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než byl počat v mateřském lůně.
Na začátku si připomeňte, na co se často zapomíná, že Vánoce nekončí dárky pod stromečkem nebo návštěvami po rodinách na první dva svátky vánoční. Máme celou vánoční dobu na to, abychom se radovali z narození Ježíše. A vlastně každý den se po celý rok můžeme radovat z toho, že Pán Ježíš přišel na tento svět, aby byl navždy s námi. Sestavte si s dětmi na zemi, na stole, zkrátka tam, kde vám to bude vyhovovat, srdce z libovolných materiálů. Jako obvykle se aktivitě meze nekladou. Motivujte děti, aby řekly, co pro ně srdce znamená, co symbolizuje, kde ho najdeme apod. Shrnutím by mělo být, že srdce je jakýmsi středem lidského těla, středem člověka.
K dokreslení, jaké „postavení“ má srdce v mezilidské komunikaci, nám poslouží třeba také rčení jako „má srdce na pravém místě“ nebo „má dobré srdce“. Srdce kreslíme, když vyjadřujeme, že máme někoho rádi. Srdce posíláme jako „emotikon“, když totéž vyjadřujeme dnes moderním elektronickým způsobem v nejrůznějších zprávách (můžete si názorně ukázat a nechat dítě takový symbol třeba v příslušné aplikaci najít). Lidské srdce bylo v dobách Pána Ježíše vnímáno jako nejdůležitější místo v člověku, kde se mohl člověk setkat s Bohem. A dnes tomu není jinak.
Proto když čteme, že Panna Maria uchovávala v srdci, co prožívala s malým Ježíškem, znamená to, že ho měla moc a moc ráda. Ale také to, že o všem, co nejdříve malý Ježíšek a pak i dospělý Ježíš dělal, přemýšlela a snažila se podle toho žít. To jsou vlastnosti skutečné královny. Proto Pannu Marii oslavujeme jako tu největší královnu všech dob. A co my, rytířové a princezny? I naším úkolem je uchovávat všechno, co slyšíme o Pánu Ježíši, ve svém srdci, přemýšlet o tom a také se podle toho chovat.
A ptotože máme první den nového roku, který může být zejména pro některé rodiče těžký 🙂 můžete spojit téma „uchovávání v srdci“ s další, už jen nenáročnou, aktivitou. Opět použijeme symbol srdce. Můžete si nakreslit srdce na velký bílý papír nebo si ho vytvořit s pomocí stuhy, provázku…
Do takto připraveného srdce položte obrázek Pána Ježíše (pokud možno ne kýčovitý, ale skutečně hezký – pokud takový nemáte, mohou ho děti zkusit nakreslit) jako symbol toho, že ho máte rádi a „uchováváte ho ve svém srdci“. Pak si připravte fotografie členů rodiny, ať už žijících nebo zemřelých, které máte (měli jste) rádi. A přidávejte je postupně do vytvořeného srdce. Přitom si můžete krátce připomenout, proč máte jeden druhého (a další příbuzné) ve svých srdcích. Na závěr se můžete společně pomodlit, abyste se celý nadcházející rok měli rádi a nikdy z vašich srdcí nezmizela láska k sobě navzájem a také láska k Pánu Ježíši.