Slavnost Trojice (7.6.2020)

• Jak se připravit na slavení neděle? – Třeba…
• Válka růží
• Andrej Rublev: Ikona Trojice

Jak se připravit na slavení neděle? – Třeba…

• ohlédnutí za nouzovým stavem s Tomášem Halíkem
• letniční kázání papeže Františka
• nad evangeliem Jan 3,16 s Vojtěchem Kodetem
• příprava k biblickým textům Václava Vacka
• úvod do teologie Trojjediného Boha s Ctiradem Václavem Pospíšilem
• „My jsme tři, vy jste Tři“ s Ivanou Noble
• a litomyšlský dobrovolník (31.5.2020): „když se 2 perou, 3. šije“

Již tradiční poslechovka se Spirituál kvintetem

Válka růží

Rublevova Trojice
Ikona Trojice – „ikona ikon“ – je mistrovské dílo Andreje Rubleva (1420), namalovaná na památku sv. Sergeje. Inspirujícím motivem byla svatost sv. Sergeje, protože ve vědomí Církve „dům oživující Nejsvětější Trojice“ je stále považován jako srdce Ruska a budovatelem tohoto domu je sv. Sergej z Radoněže. Je zvláštním patronem, ochráncem a vůdcem ruského lidu, snad přesněji řečeno „strážným andělem Ruska“. Slova Kristova „aby všichni jedno byli“ (Jan 17,21) inspirovala sv. Sergeje zasvětit svůj klášter Nejsvětější Trojici, tajemství Božího společenství, jako vzor pro lidstvo. Ze slov sv. Sergeje „zvítězíme nad nenáviděným rozdělením světa, když budeme kontemplovat Nejsvětější Trojici“ měl vzejít program života, který v celé zemi vzbudil založení klášterů a formoval národní a sociální vědomí Ruska. Již od 4. století Nejsvětější Trojice byla znázorňována podle biblického vyprávění tří poutníků, kteří navštívili Abraháma a Sáru, aby jim oznámili boží příslib narození syna. (Gn 18) Tato ikona zpodobuje Boha Otce, Boha Syna a Ducha svatého, ale kdo je kdo? Těžko bychom to hádali. Tři osoby sedí za stolem na jednom trůně, ten stůl je sněhobílý a na něm je postavený kalich, ale viditelně je tam utajený ještě jeden kalich a do tohoto utajeného kalichu je ponořena postava toho, který se za nás obětoval, to je Božího Syna. To je ten pravý Beránek, který se stal člověkem a žehná kalich na oltáři. Vždyť on sám je oltář. Syn se dívá na Otce a neustále ho kontempluje, dělá to, co chce Otec. A Otec dělá všechno jen skrze Syna, proto také jsou jeho ruce jakoby ochrnuté. Hned vedle něho je ruka Synova mimořádně silná, protože on je ruka Otcova. Skrze něho všechno je stvořeno… Postava vpravo je Duch svatý. Je použito barvy modré a zelené – to je barva nebe a země… on je posvětitel nebe i země. Celý obraz je proniknut zlatem, protože zlato je barva Božství. Když si všimnete perspektivy, tak ta je pojata naprosto obráceně, nežli jsme zvyklí. Souběžný bod je vpředu, to proto, že tajemství Boží sestupuje k nám, Boží život se sděluje člověku. To je oltářní obraz, kde se všechno soustřeďuje v ohnisku kosmického dění, to je tam, kde je Tělo a Krev Páně. Všichni tři sedí na jednom trůně, protože mají jednu vůli. Tři sedí u čtyřhranného stolu, symbolu světových stran a celého vesmíru. Je to však také pozvání někoho čtvrtého k oltáři. Oltář shromažďuje komunitu k jednotě. Přístup k oltáři však vede skrze prázdné místo, tam, kde je prostor pro ostatky. Jen ten, kdo je ochoten oběti, může na ní mít také účast… Ten obraz byl namalován pro klášter Nejsvětější Trojice. Jako na nebi jsou TŘI, kteří mají jednu vůli, tak i vy-mniši, kteří jste se shromáždili kolem oltáře, žijte tak, abyste měli jedno srdce a jednu vůli.

JV