SLOVO SE STALO – ABY NEZŮSTALO JEN U SLOV

Vyvěšeno: 8. 5. 2020 v 21:06
Card image cap

aneb poslední šance, než budeme „muset“ do kostela

5. neděle velikonoční (10.5.2020)

  • asi poslední neděle, než vezmeme kostely útokem
  • rekapitulace
  • prosba: pojďme se pokusit o malou domácí slavnost Vzkříšení

foto: sledování on-line přenosu – tak TAKHLE tuto neděli NE

Kolega vymyslel krásné přirovnání: „Většina katolíků je zakleknutá ve startovních blocích a čekají na výstřel pistole, aby vyrazili po vyjetých kolejích.“ A tak vás chceme dnes, milí přátelé a kamarádi, povzbudit a dodat odvahy. K čemu? – Než se příští týden po dvouměsíční abstinenci někteří nahrneme do kostelů na mši svatou, pokusme se ještě jednou a nebo aspoň jednou této neděle využít ke slavení Dne Páně i dne našeho (rus. Voskresenie) ve svém domově. Moc prosíme: zkusme tentokrát nepustit on-line mši. Moc prosíme: zkusme sami připravit malou domácí nedělní slavnost. Podnětů je přehršle. A v každé domácnosti to může a musí být jinačí: někde žijí manželé ještě nebo už sami, jinde je rodina s malými dětmi, jinde velmi kritické prostředí dospívajících v pubertě, někde je člověk sám. Jestliže Večeře Páně znamená REÁLNOU PŘÍTOMNOST Krista v chlebu a vínu, nejinak tomu je s REÁLNOU PŘÍTOMNOSTÍ Krista v jeho bratřích a sestrách. Skutečnou, nikoli virtuální. Malá nedělní slavnost u nás doma sice nebude dokonalá (zdali pak ty kostelní jsou), ale bude o to víc osobní tváří v tvář realitě.

Pokusme se zrekapitulovat:

  • Začalo to Ježíšovými slovy: „Přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě… přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili…“ (Jan 4,21.23)
  • Nouzový stav = nikoli ztráta a nouze, ale zisk a obohacení (psychiatr Cyril Höschl: „Není tak důležité, co se nám děje, ale jak to čteme.“), tedy „krásné ztráty“.
  • plzeňský biskup Tomáš Holub: „Nebuďme pouze pasivními konzumenty on-line bohoslužeb, buďme muži a ženami modlitby, každý sám za sebe i v malých společenstvích domácí církve.“
  • biolog Marek Orko Vácha: „Nejsou mše svaté. Nejsou zpovědi. A teď se všichni ptáme: Co tedy tvoří můj vztah k Bohu? Kým je pro mě Bůh? Ano, je to krize se všemi hroznými stránkami, ale řekl bych, že pro křesťany se nemohlo stát nic lepšího.“
  • prof. Tomáš Halík: „Možná si někteří na samém počátku této krize mysleli, že jde jen o dočasnou nehodu, jakési ” uhelné prázdniny”, které nějak přečkáme, a pak se vše vrátí zase ke starému. Nevrátí. A kdybychom se o to pokusili, bylo by to špatně.“
  • Když Židé přišli o Jeruzalémský chrám, rozhodli se paschu / šabat slavit ve svých domácnostech – oltář zbořeného chrámu nahradil stůl židovské rodiny, řád obětí nahradil řád soukromé i společné modlitby a studium Písma.
  • Bůh s námi doma není o nic méně než v kostele (možná i …).

A proto moc prosíme, pojďme se tuto neděli pokusit ještě jednou a nebo aspoň jednou o malou domácí slavnost Vzkříšení:

  • Chceme-li prožít nedělní slavnost ještě s někým, neobejde se to bez toho, že bychom jej o to poprosili. Ne, jestli on chce, ale že já bych rád s ním. To je asi nejtěžší část z celé slavnosti.
  • Nejprve se na nedělní slavnost připravme (jak by to mohlo vypadat, nachystat si text nedělních čtení z Bible nebo aspoň z evangelia, vybrat nějakou vhodnou píseň …) a rozdělme si role (vč. přípravy hostiny, neboť láska prochází žaludkem).
  • Je-li někdo trochu zpěvák, doporučuji výběru písně věnovat větší pozornost (píseň nemusí posloužit jen jako přestávka, ale jako jiná forma modlitby). Z Kancionálu mám nejraději 413 o prvním dnu po Sobotě; 411 překlad latinského chvalozpěvu; z Hosany-1 např. 159 Nastalo jitro z Popelky Nazaretské do Václava Renče (43:57-44:57); 163 Nedělní chvalozpěv Vítězi k poctě zpívejme; 625 Surrexit Christus od bratří z Taizé; a od Spirituál kvintetu Kdo svalil kámen náhrobní.
  • Připravme místo, kde budeme slavit (ubrus, květina, „mluvící dřevo“, svíce, Bible…). Někdo přichystá i slavnostní pohoštění (např. chléb a trochu vína, abychom si znovu připomněli, jak Pán Bůh dobře navařil).
  • Když je vše připraveno, ZAPÁLÍME SVÍCI.
  • Můžeme zahájit PÍSNÍ na úvod.
  • Někdo (tatínek, maminka, dědeček, babička…) OSTATNÍ PŘIVÍTÁ, vyjádřit radost ze setkání, nastínit průběh slavnosti a pronést modlitbu, např.: „Pane Bože, jsme rádi, že s tebou můžeme hovořit… Ty jsi nám dal dočkat se dnešního dne… Můžeme žít v rodině, máme přátele, nejsme sami… Tvůj Syn Ježíš řekl: „Kde jsou dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich“… Každou neděli si připomínáme, že Jeho láska k nám šla až za hrob… Vyvádí nás z otroctví hříchu ke svobodě Božích dětí… Děkujeme ti za to. Amen.“
  • Někdo PŘEČTE BIBLICKÉ ÚRYVKY, následující žalm můžeme zazpívat (předem připravený) nebo recitovat s odpovědí, a pak ještě novozákonní úryvek. Nebo jen evangelium (méně je více). Každý může mít text před sebou, můžeme si dělat poznámky na papír. Chvíli bych doporučil mlčet – být s přečteným textem sám (třeba 5 minut). Po chvíli je pak velmi užitečné se podělit o to, jaké slovo či věta nebo myšlenka mě zaujaly. K tomu je dobré nechat kolovat tzv. „mluvící dřevo“ (ten, kdo je právě drží, má slovo, pak předá jinému). Ostatní ani souhlasně nepřikyvujeme, ani nesouhlasně nekroutíme hlavou nebo očima. Nikoho nenutíme, ale každého můžeme povzbudit – potřebujeme se navzájem. Všichni musíme pečovat o bezpečné prostředí důvěry.
  • O 5. neděli velikonoční se čte ze Skutků apoštolů (Skt 6,1-7) o tom, že všechno nedělali jen apoštolové, ale zapojovali se i ostatní. V druhém čtení se během letošního cyklu A čte na pokračování jakési vyučování ke křtu (1Petr 2,4-9), dnes o tom, že všichni pokřtění (poKristění) jsou kněží a královského rodu, tedy žádní laici, kteří tomu nerozumí! Evangeliu věnujme více času: čteme z tzv. Ježíšovy řeči na rozloučenou při Poslední večeři (Jan 14,1-12), jeho závěť, testament, odkaz.
  • Pokud byste chtěli studovat poznámky, které připravuje Václav Vacek, mohu zatím nabídnout jen ty, které sepsal v roce 2017 (ty letošní se objeví na https://letohrad.farnost.cz/#ctete v Poznámkách na neděli až za chvíli). Pokud byste chtěli vyslechnout kázání, které připravuje Josef Kordík, mohu zatím nabídnout jen to, které pronesl také před 3 roky zde (to letošní se objeví na https://farnost-zeleznice.webnode.cz/ostatni/nedelni-kazani-p-kordika/ až časem). Pokud byste chtěli on-line promluvu Tomáše Halíka, pak ji má AKTUÁLNĚ připravenou na http://halik.cz/cs/aktuality/novinky/ i jako video (objeví se asi ze soboty na neděli).
  • Přesto se přimlouvám a prosím, abyste se – je-li vás více – pokusili o vzájemné sdílení, koho co z evangelia oslovilo a také aspoň trochu proč. Znamená to jít s kůží na trh. Většinou je to cenným obohacením pro všechny.
  • Kdyby se vám zdálo, že byste mohli dát i něco na papír, např. namalovat Cestu, Pravdu a Život, zůstane vám připomínka dnešní slavnosti po celý týden na očích. Nebo někde na vhodném místě ke svíci (Život) položit Bibli (Pravda) a položit k ní za každého z nás řadu kamínků (Cesta).
  • Po naslouchání Božímu slovu a jeho společném sdílení je asi nejpříhodnější PŘÍLEŽITOST K VELIKONOČNÍMU PŘÁNÍ POKOJE. Když Ježíš prošel zavřenými dveřmi do večeřadla mezi učedníky, nepřipomněl jim jejich selhání „to jste se ale vycajchnovali, všichni jste se podělali hrůzou a zdrhli, jste bačkory…“, nýbrž se s nimi přivítal přáním Šálomu „Pokoj vám“. A aby přikryl jejich hanbu a rozptýlil jejich výčitky, odvedl řeč jinam „po třech dnech v chládku člověku vyhládne, nemáte tu něco k snědku?“ Tak i my se můžeme pozdravit / obejmout s přáním Pokoje, jako kdybychom říkali „děkuji za tebe, jsi pro mě důležitý, chci s tebou jednat tak, jak by se k tobě choval sám Kristus…“.
  • A nyní je vhodná DALŠÍ PÍSEŇ.
  • Pak SE ZKUSME CHVÍLI MODLIT, jak kdo chceme. Mohou to být chvály, může to být děkování, můžeme i prosit. V židovské modlitbě se s prosbami setkávám velmi málo, ale zato odevšad slyším děkování – snad právě tohle Židům pomáhalo překonat všechny obtíže života a stavy nouze. Můžeme třeba posílat hořící svíci a každý může do modlitby přijít s něčím, co má na srdci nebo co vidí jako důležité. Vyvrcholením společné modlitby bude Modlitbou Páně. A opět, jako na začátku, někdo zakončí modlitbou: „Děkuji ti, Něžná Moci, která jsi nás povýšila k Absolutnu, od okamžiku zvěstování až po dnešní eucharistie… Děkuji ti, že bez nás nemůžeš být.“ A my všichni to můžeme říci také: „Děkuji to, že bez nás nemůžeš být.“
  • Je květen a tak můžeme uvažovat o dnešním Ježíšovu slovu i v desátku růžence, jak nás papež František vyzval. Např. „Ježíš, který je Cestou, Pravdou a Životem“ nebo „Ježíš, který kráčí s námi po našich cestách… který nás trpělivě učí Pravdě a Lásce… který nás uvádí do plného Života v Bohu…“ apod. Co to všechno může znamenat pro mě?
  • A je 2. květnová neděle – svátek matek. Tak nezapomeňme. Dnes je budeme obsluhovat my, jejich děti. Možná HOSTINA hned naváže.
  • PÍSEŇ na závěr.

Jistě, neúplné, ale to vůbec nevadí. Překonejme strach, ostych. Prý „doma není nikdo prorokem“. No dobrá. Ale o královském kněžstvu se nic takového neříká. Tak moc prosíme, pokusme se tuto neděli o malou domácí slavnost Vzkříšení. Ne jako pasivní konzumenti, ale jako aktivní tvůrci. Kteří se poTatili/poMamili. Mějte se hezky. 🙂 Vaši ostravští salesiáni

70 queries in 1,017 seconds. From 3.236.121.68 --ID--: