Od Zdrávasů k Tajemství

Končí růžencový měsíc, ale to neznamená růženec odložit. Někdo jej naopak teprve nyní vezme do ruky. Jak se jej modlit? Jan Pavel II. o tom před víc jako 20 lety napsal dopis. Zkusím jej převyprávět:

Vzpomínám, jak jsme sjížděli na kánoích Vltavu. Nováčci s úzkostí hleděli na hladinu, háček na přídi dával pozor kameny číhající pod vodou. Nezbylo moc energie na pozorování krajiny, kterou jsme míjeli. Ostřílení „námořníci“ také očkem sledovali vodu, dokonce i pádlování ostatních lodníků. Ale ještě zbylo na vnímání okolní krajiny, kterou jsme projížděli. Nejeli jsme přímo od pramene, ale měli jsme jej čerstvě v paměti z našeho předchozího putování. Od Soumarského mostu už měla říčka dostatečnou hloubku pro ponor. Odkudsi zazněl lesní roh honců. Z meandrů řeky jsme mohli zahlédnout lidové tance venkovské svatby. Setmělo se a všude kolem se roztančily víly a divoženky, nahoře na svazích se tyčily siluety hradů Rožmberk, Krumlov, Zvíkov a Orlík. A to už řeka nabrala na síle středního toku, tudy kdysi voraři plavili dřevo ze Šumavy až do Prahy. Peřeje Svatojánských proudů si představujeme ve fantazii, dnes leží hluboko pod námi, na dně Štěchovické přehrady. Plujeme dál a vpravo na skále nad námi starodávný Vyšehrad, před námi Karlův most se sochou sv. Luitgardy od Matyáše Brauna. Dolní tok zpomaluje a připravuje se na svůj závěr, kdy se spojí s Labem.

Tak takhle to mám s růžencem. Po létech už nepočítám jednotlivé Zdrávasy, nesoustředím se na jejich vyslovování a přednes. Při společné modlitbě se dokonce zkouším přizpůsobit ostatním, abych moc nečeřil vodu a nepostříkal svým pádlem ostatní. A dnes už s chutí a zvědavostí nakukuju do jednotlivých tajemství Ježíšova života. Občas se mi podaří i objevit bohatství některých z nich. Jan Pavel II. napsal, že růženec není modlitba mariánská, ale spíše kristologická. Není o Marii, ale spíše s Marií o Ježíšovi. Byla by škoda zaměřovat se na to, co není tak důležité, a nemít tak už prostor pro to, co je podstatné. Maria je spolehlivá cesta k mystice. Karel Rahner řekl: „Nebudou-li křesťané 3. tisíciletí mystiky, nebude žádné křesťanství.“

Nebudete-li moct splout Vltavu, najděte si jinou řeku. Ani ne tak kvůli adrenalinu, ale k vnímání Krásy. A nebudete-li moct na žádnou řeku, protože do konce října vodáci všechny řeky zamknou, vydejte se do bohatství Krásy pěšky. S možností zastavit se, i bez kontrazáběru.

(JV)

foto: pohled ze Smetanovy vyhlídky nad Štěchovickou přehradou