2. neděle velikonoční (11. 4. 2021)

Kartička 34: Jsem Ježíšovým učedníkem. Každý den můžu vidět jeho zázraky. (J 20,19-31)

Myšlenka: POVZBUZENÍ

Přečtěte dětem převyprávěný úryvek z dnešního evangelia:
„Byl večer a učedníci se schovávali před lidmi za zamčenými dveřmi. Ježíš stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Tomáš, jeden z Dvanácti, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána.“ On jim však odpověděl: „Nevěřím! Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“

Milé děti,

dnes máme na kartičce napsané: „Jsem Ježíšovým učedníkem.“

Ale co jsme o Ježíšových učednících před chvíli slyšeli? Měli strach a schovávali se před ostatními lidmi. Když pak jedni viděli Ježíše, tak Tomáš, který zrovna chyběl, jim to nevěřil. Vidíme, že Ježíšovi učedníci vůbec nebyli žádní superhrdinové.

To je pro nás povzbuzením! Protože z toho vidíme, že i když míváme někdy strach nebo nejsme ve všem úplně dokonalí, přesto můžeme být Ježíšovými učedníky.

A jak se k nim zachoval Ježíš? Vynadal jim? Vůbec ne. Přišel za nimi, aby je povzbudil, potěšil a posílil.

Když uděláme nějakou chybu, on nám nevynadá, ale přijde za námi, aby nás povzbudil.

Na druhou stranu nám tím dává i příklad. Když někdo zklame nás, můžeme mu také odpustit a místo toho, abychom se na něj zlobili, můžeme jej potěšit. To toho člověka asi hodně překvapí, že? A nám to pomůže v budování Božího království tady na zemi.

A teď mám pro vás úkol: Uvažujte, zda vás v poslední době někdo z rodiny zklamal anebo vám ublížil? Zkuste vymyslet něco, co by ho potěšilo a to pro něj vykonejte. Možná ho to natolik překvapí, že už vám příště ubližovat nebude. Díky tomu se alespoň trochu přiblížíme nebeskému království.