Nedělní slovo trochu jinak

Vyvěšeno: 15. 3. 2020 v 15:58
Card image cap

Vážení…, asi nejsem sám zaskočen událostmi pandemie. A protože se teď moc nevidíme, ani jsme nemohli na bohoslužebné shromáždění, dovolil jsem si dát něco do klávesnice.

Snad jsme nikdo netušili, že se tento týden bude číst rozhovor Ježíše se Samařankou. A jen tak mimochodem tam znělo: „Přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě… přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili…“ (Jan 4,21.23) A skutečně: ani v Bosku, ani v katedrále, ani v obýváku…, ale ani u katolíků, ani u pravoslavných, ani u evangelíků… Současnou situaci, která přináší dílčí a dočasné odloučení, přijměme ne jako ztrátu, ale spíše jako krásnou ztrátu. Třeba jako nabídku a pozvání: nejen docenit dar svátostí, mnohdy přijímaný se samozřejmostí a v zevšednění, ale docenit i tolikerý způsob pobývání Pána Boha s námi. Především v Jeho Slově. Možná máme oživit četbu Písma svatého – sami, s manželem/kou, v komunitě, v rodině… Byla by škoda jen trpět, jak to vyjádřila jedna eminence: „ani fašisti a sověti nezavírali kostely“. Spíše jsme zváni k radosti nad znovuobjevením toho, co se zanedbalo: „Dnešní den je svatý Hospodinu, vašemu Bohu. Netruchlete a neplačte… Radost z Hospodina bude vaší záštitou.“ (Neh 8,9.10) Přijměme tuto situaci jako parta, na kterou je spolehnutí, které není lhostejné, co prožívají druzí. Nehledejme výhody pro sebe, neobcházejme bezpečnostní opatření, nereptejme. Přijměme tuto situaci jako konkrétní pozvání k dobré změně a k netradiční přípravě na letošní Velikonoce. Proto si dovoluji připojit malé zastavení u studny, které jsme mohli prožít už před 14 dny, 29.2.2020, při duchovní obnově – zatím ještě v pohodičce.

Postní doba není doba postní (lat. Tempus Quadragesimae = Doba Čtyřicítky). To jsme někteří vytušili už před dvěma lety. Že ale vstup do Čtyřicítky může vypadat úplně jinak, než jak jsme zvyklí, o tom se nám snad ani nesnilo. Pravda – někteří zaslechli varování „přijít na sobotní duchovní obnovu s myslí začátečníka“. To byla jízda! A tak jen něco z poznámek, které jsem stihl zaznamenat a které snese bdělé oko Stalinovo.

  • Nejprve v pátek večer „kněžská dílna“ několika hledačů. (Ne)jeden biskup se modlívá: „v jednotě se mnou hříšným služebníkem“. Druhý den kaplan u Svatého Ducha recituje v kánonu: „v jednotě s naším hříšným biskupem“. Třetí den se to biskup nemohl nedozvědět a tak si volá kněze: „co to mělo znamenat“. A kaplan od Svatého Ducha odpovídá: „Pane, biskupe, když to můžete říkat vy, kterej tomu nevěříte, proč bych to nemohl říct já, kterej tomu věřím.“ Hned jsem se začal shánět po knize Ježíši Kriste, to snad není pravda. Žádný Zákon, ale Smlouva (Testament, Závěť, Odkaz). A ještě k tomu svatební. A žádná přikázání, nýbrž micva (hebr. pokyn, rada, návod na použití, ukazatel cesty). V rodině, kde se mají všichni rádi, se nemusí rozkazovat. Pozn. právníka: Smlouva je vztah mezi sobě rovnými. V církvi by se už nemělo přísahat, např. při pověření ke službě – Šéf je proti!
  • V sobotu se pracovalo! Kněží je stále méně a tak farář po masopustu prosí kostelníka o pomoc s popelcem. Budeš říkat: „Prach jsi a v prach se obrátíš.“ Na Popeleční středu před bohoslužbou se kostelník ptá: „Už jsem zapomněl, co mám říkat.“ A farář reaguje: „Blbej seš a blbej zůstaneš.“ … Po obřadech přišel starosta za farářem, žádá vysvětlení a dodává: „Ale v latině to bylo hezčí.“ A farář uzavřel: „Aspoň ses o sobě dozvěděl pravdu.“
  • Před svátostí smíření: 1. Kým je pro mě Bůh? 2. Kdo je vlastně Bůh/Hospodin – ze slova bohatý, štědrý, dobrý hospodář. 3. Po narození jsem uměl jen křičet a sát, dnes už mohu a umím to a to. 4. „Přijď tvé království…“, tj. uspořádání sebe a vztahů podle Ježíšova vkusu. 5. Na Přátelství se odpovídá: „já bych rád jako Ty“. 6. Prosím o odpuštění a pomoc. 7. Oslava, vždyť Bůh je sladký a tedy i odpuštění je sladké.
  • Po svátosti přijímání: Jak si vysvětlit smutek? – „To asi musí bolet…“ nebo „Jste naštvanej? Co vám udělal?“ Ráj v Genesis (Gn 2-3) = v hebr. Rozkoš. Víra je vztah založený na letitých zkušenostech. „Až mě poznáš, tak si mě zamiluješ celou svou bytostí.“ Slovo Pokání je špatný překlad. Řec. Metanoeiete = obraťte se, změňte své smýšlení, navraťte se k Bohu. Vzdalovali se tak, až ho nakonec popravili.
  • Oběťmi, obětováním si lidé potřebovali naklonit božstva a mít je za spolehlivé sousedy. Boha si nemusíme získávat. On naopak se snaží získat nás. Nemusíme mu zpívat: „když jsem já sloužil to sedmé léto…“ Zeptejte se maminky, kolik hodin vás za život chovala v náruči. Mé jméno je „Jsem, který Jsem … = byl, jsem a budu; jsem tu pro tebe, Náruč…“ Vztah je potřeba stále budovat! (rada, návod na použití manželství, ale nejen) !!! Chceš, aby ti hezký vztah vydržel? Pak tedy: 5 kroků rovně, pak vpravo, po 5 metrech doleva, ještě 15 kroků, další značku hledej u nohou, rozhlédni se kolem sebe, nezapomeň se podívat nahoru…
  • Strom Poznání dobrého a zlého se jmenuje špatně. K životu potřebujeme poznání. Poznání je žádoucí. Jak mohu mít vztah k něčemu, co neznám? Manželské spojení je nazýváno také poznání. Měl by se jmenovat Strom svévolného rozhodování, co je dobré a co je zlé. Např. jdu kolem hodinářství, za výlohou jdou hodiny, a tak půjdeme spolu. Vysvědčení satana: ze všeho 1 (z náboženství 1*), jen z chování za 5. Bude moci ďábel jednou do nebe?
  • Škoda, že Adam: „žena, kterou jsi špatně vyrobil“, škoda že Eva: „had v ráji, protože máš tady bordel“, místo aby přišli: „já nám blbě“ a Hospodin: „dobrá, vypumpujem žaludek“. A nejen uznat selhání, ale také hledat příčinu. Eucharistie = hostina přátel. Je to hostina ke sjednocení s Ježíšem a ke sjednocení s ostatními. Je to hostina hříšníků. Žid si nikdy nenechal umýt nohy, ani od nežidovského otroka, ale každý sám. Co to znamená, že Ježíš umyl nohy učedníkům. Co to je, že papež František políbil boty súdánským králům s prosbou, aby už neválčili. Jak to, že se to mnohým nelíbilo?
  • Ježíš byl 40 dní na poušti. Když vyhladověl, přišlo pokušení. Co tam dělal těch 39 dní? Jak by měla vypadat modlitba za prezidenta? A především: kým je pro nás Bůh?

Promiňte – všechno jsem nestihl zaznamenat.

Nakonec s dovolením nabízím od jednoho (vlastně od dvou) účastníků: To byla normálně pracovní směna, od 9 až snad do 5 odpoledne. Když končila (ta ŠICHTA), držela mě moje máti (90 let) za obě ruce, jako by chtěla z a d r ž e t – ještě chvíli, ještě chvíli – tu krásu. Ten celý průnik do smyslu liturgie, omámení z Lásky, ze vztahu ŽENICHA k ní, která se od mala modlívala FŠECKY MODLITBY (teď ty verše začíná říkat brzy po setmění, protože večer nemá sílu a usíná a nedokončená recitace je selhání a potvrzení vetchosti); teď slyší slova jako ŽENICH a NEVĚSTA a otvírá to v ní, cosi strašně hluboko zapomenutého, jde k oltáři PRO VÍNO! a úplně se láme a chvěje: toto teď je JEJÍ SVATBA. Špatně už slyší, ale o čem se mluví, odezírá okouzleně z pohybů a gest toho kněze, který když mluví, jako by tančil. – „Tož toto už nezažiju.“ A já, která celé roky odezírám její strach a slabý sichr jejích „fšeckých modliteb“ – vidím, že prožívá cosi bytostně milostného a má se na Koho těšit. Děkuji.

Odkaz na dotaz ohledně druhů postu, ale vůbec o Čtyřicetidenní přípravě na Velikonoce: https://letohrad.farnost.cz/index.php#ctete Průvodce liturgickými slavnostmi roku – Příprava na VELIKONOČNÍ SVÁTKY (2011). Myslím, že je to dostatečný materiál nejméně na tento týden, na který jindy nezbývá čas. Vraťme se ještě k příběhu u studny (Jan 4,5-42). Během týdne může růst naše zkušenost s Ježíšem: nejprve židovský poutník (v.9), pak kdosi větší než praotec Jákob (v.12.15), dále prorok (v.19), Mesiáš (v.25n.29) a nakonec Spasitel světa (v.42). A zároveň s tím může růst i naše proměna: od uzavřenosti před druhými (v.15), přes bezvýhradné přijetí (v.7), navzdory svým zraněním (v.17n), až k otázkám (v.20) a k užitečnosti druhým (v.29.39). To je naše cesta křtu, na jehož obnovu se připravujeme. Zpívá o tom i Spirituál kvintet. Ve čtvrtek 19.3. bude slavnost sv. Josefa, skvělého manžela, poctivého fachmana a jistě moudrého vychovatele. Pamatujme na římského biskupa Františka, který byl toho dne před 7 lety uveden do služby. Předsíň kostela je otevřena k soukromé modlitbě od 8 do 18 hod. A společně na dálku můžeme být denně ve 20:00 při modlitbě. Jiří Veselý

70 queries in 0,960 seconds. From 3.236.121.68 --ID--: