7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (16.5.2021)
- Příprava na neděli: Jan 17 (Ježíšova velekněžská modlitba)
- Jak skloubit jednotu s růzností
- Svatodušní svátky – POTVRZENO
foto: další výlet páně Broučka do (před)minulého století
Jan Nepomucký v někom probudí rekatolizační prostředek proti reformaci, v jiném pastorelu Kvíteček májový Jiřího Ignáce Linka, a v jiném třeba reminiscenci na baroko, brokát a krajky. Ve mně vyvolává pravidelnou vzpomínku na Kájovu chaloupku 1979, na legitimování před kladrubským klášterem (světec kvůli němu umučen) a následně výslech od StB ve 14 letech v ředitelně gymnázia na Koněvce. Ke 100. narozkám KSČ přeji komunistům, aby se jim podařilo přehodnotit život v duchu nejvyšší Pravdy a Lásky, a stranu-pokračovatelku definitivně pohřbít.
Příprava na neděli: Jan 17 (Ježíšova velekněžská modlitba)
Po velkých „místech setkání“, jimiž jsou církev, eucharistie, Boží slovo, modlitba a odpuštění… je zde svátost bratra! Je to jedno z prvořadých míst, kde se mohu setkat s Bohem, kde s ním mohu přebývat. Jedno z míst, o kterých mi říká: „Pojď, a uvidíš, kde bydlím!“ (srov. Jan 1,38n) Pojďme tedy znovu jako na Zelený čtvrtek do Večeřadla.
- Nic nečiní Boha tak blízkým jako bližní. Kdo vidí Boha vzdáleného, tomu nebude bližní nikdy blízko. Kdo nevidí bližního nablízku, tomu zůstane Bůh vždy daleko. Tvůj bratr, ale … vždyť jsi to ty! Uzavíráš-li se sám do sebe, pak už nemáš své já, už nežiješ, nejsi už k Boží podobě. Je to jako u Boha: „já“ Otce je někdo jiný, totiž jeho vlastní Syn. Při poslední večeři Ježíš neopakuje: „miluj svého bližního jako sebe“, nýbrž říká: „milujte se navzájem.“ – „Ale jak?“ – A Ježíš váží s chvěním každé slovo: „Jako já vás.“ – „To je šílené, vždyť podstoupí nejhorší smrt!“ – A Ježíš vysvětluje: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.“ Neodvažuje se připojit: i za své nepřátele, ale přesně to učiní: kde ustupují slova, nastupují činy.
- Ale toho večera, o něco později, přijde ještě druhá charakteristika této jeho lásky. Má odvahu říci: „Otče! Zamiloval sis je tak jako mne.“ (Jan 17,23) a umýváním nohou, darem svého těla v chlebě a kalichu a nakonec v modlitbě potvrzuje, co už jednou řekl: „Jako Otec miloval mne, tak i já jsem miloval vás.“ Milujte se navzájem, jako se milujeme my, Tatínek a já, v Duchu, která je Láska. Překračujeme, jsme ponořeni do samého středu života Trojice! Naše ubohé rodiny a společenství na stejné úrovni, jako je Bůh v Trojici. Vsunul klíč a odemkl dveře: „Aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a abych byl i já v nich.“ (Jan 17,26) Jediné znamení, jež dává poznat, že jsme jeho. Jediné označení těch, z nichž učinil přátele, i když dřív byli nepřáteli: „Podle toho poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ (Jan 13,35)
Každá rodina, každé společenství, každá farnost, jakož i celá církev se musí stát svátostí Nejsvětější Trojice. O všech má platit: Pohleďte, jak se milují! A tak: učení se životu ve společenství bude pro tisíce bratří, i pro tebe poselstvím o přechodu do života Trojice.
Jak skloubit jednotu s růzností
Na přelomu roku 2014/2015 při ekumenickém setkání Taizé v Praze řekl představený této komunity, bratr Alois: „Z dědictví bratra Rogera Schütze je i dnes aktuální především význam smíření mezi křesťany, které nikdy není u konce, nikdy není úplné, dokonce ani uvnitř každé z církví… Nepřišel už čas, aby nás víc a viditelněji spojovala jednota společného křtu, tedy něco, co v Kristu sjednocuje všechna křesťanská vyznání? Nepřišel už čas, aby našly tyto církve společnou střechu dříve, než dokončí všechny teologické disputace?… Neměly by církve, které zdůrazňují, že k přijímání eucharistie je nutná jednota víry a shoda ve služebné správě (ministerium), připisovat stejnou váhu i harmonii a bratrské lásce? Nemohly by nabídnout větší eucharistickou pohostinnost těm, kteří vyjadřují touhu po jednotě a věří ve skutečnou Kristovu přítomnost? Eucharistie není pouze vrchol jednoty, je to také cesta k ní.“
Svatodušní svátky – POTVRZENO
Před svatodušními svátky, v sobotu 22.5. dopoledne od 9 hod. bychom se rádi pokusili o DUCHOVNÍ OBNOVU (po dlouhé době od loňského února): téma k zamyšlení, prostor pro tichou meditaci a nakonec slavení eucharistie (tentokrát bez společného oběda).
Téhož dne večer od 21 hod. by byla SVATODUŠNÍ VIGILIE – BDĚNÍ: čtení Božího slova, ticho, zpěvy a modlitba o nové vylití Ducha svatého. Společenství kolem kostela, středisko mládeže i salesiánská komunita stojí před novými výzvami a prochází procesem hledání.
Příští neděle 23.5. je SLAVNOST SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO, kdy si zároveň připomeneme Pannu Marii Pomocnici všech a uplynulých 30 let od obnovy salesiánského díla v Ostravě. Zváni jsou také všichni členové Salesiánské rodiny.
Mějte se hezky. JV