Na začátku rozsáhlé prérie za obcí Hodoňovice stojí salesiánské tábořiště, kde jsme se rozhodli toto léto tábořit. Výzva byla jasná-ve stylu indiánského léta.

Hned na začátku jsme si postavili velké Teepee u vchodu do tábora, aby bylo jasno k jakékultuře patříme. Od prvního dne jsme se oblékali jako praví indiáni, nosili jsme indiánské košile, vlastnoručně vyrobené indiánské trička či indiánské čelenky s pírkami. Každý dostal indiánské jméno jako například Velké Panděro, Velkýmedvěd, Nšoči, Kudrnatý andílek… Naučili jsme se indiánskou hymnu, kterou jsme taky uměli ukazovat indiánskými symboly. Každý večer po krátké modlitbě jsme poslouchali indiánské příběhy o Malém stromu, nebo příběhy o Yakarim. Naše práce a program byli různorodé – prozkoumat naše okolí, překonat různé indiánské stezky, malování kamenů, výroba luků, oštěpů, ulovit bizona či překonat sama sebe. Nejudatnější z nás se vypravili i na nejvyšší horu Beskyd-Lysou horu 1323m.n.m., kterou taky i úspěšně zdolali. Do našeho tábora zavítal z nedalekého ranče zkrocený westernový kůň, na kterém jsme si mohli do sytosti zajezdit. Naše indiánská kultura sousedí s civilizovaným světem a tak jsme se seznámili i s jízdou na motorce nebo na okružním Ostravském autobusu MHD. K dispozici byl celou dobu také bazén či trampolína. K programu neodmyslitelně patřila i plavba na nafukovacích kajacích na malebné blízké přehradě Baška či indiánská diskotéka. Každý si mohl přijít na své. Na závěr nás čekala tajná cesta, která vedla až k indiánskému pokladu a z něho jsme si každý odnesli několik památek.

Každý jsme vděční a plní dojmů ze společné rodinné dovolené a doufáme, že se v zdraví a radosti sejdeme opět o rok s duchovní záštitou a velkou pomocí Salesiánskeho střediska Don Bosco Ostrava. HAWK!

Klára Ondrušová